VEČERNÍ SETKÁNÍ

Eva Hudečková 

vystudovala herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, herecké profesi se věnovala do roku 1984. Ztvárnila řadu výrazných rolí v divadle, televizi i ve filmu, získala několik prestižních ocenění, například Hlavní cenu československého filmu za titulní roli Terezy ve filmu Čas naděje a lásky nebo Výroční cenu českého dabingu. Od poloviny osmdesátých let se věnuje psaní, v roce 1992 se představila románovou prvotinou Bezhlavá kobyla., která se setkala s nadšeným ohlasem a přízní čtenářů i odborné kritiky. Je fascinujícím obrazem autorčina dětství v rodině, pronásledované totalitním režimem, kdy „mračna pohřbila slunce a lidé nevěděli, co si počít se svými hříchy a se svým svědomím“. Následujícího roku vyšel Bratříček Golem, svérázná a jedinečná varianta staropražské legendy, úchvatný příběh, odehrávající se v polovině 19. století v ulicích pražského ghetta. Český rozhlas jej zpracoval jako třídílnou rozhlasovou hru. Román O ztracené lásce je dramatickým obrazem osudu nemilované holčičky, odmítané vlastními rodiči, blouděním opuštěné bytosti za poznáním ryzích hodnot. Na jeho základě vznikl televizní seriál. Tři mysteriózní příběhy V moci kouzel jsou o selhání dobrého člověka, svedeného na pokraj zkázy. Sedmihlásek, pojednává a dvou dětech napravujících zločiny záludného netvora, likvidátora hudby, bez níž by se stal svět pustinou bezcitných duší. Knížku, jež se stala zdrojem mnohaletých aktivit manželů Hudečkových na podporu hudebně nadaných dětí, věnovala svému muži, houslovému virtuosovi Václavu Hudečkovi, k životnímu jubileu. Šestá kniha, nazvaná Tajemství pražského šotka, je mystický román zasazený do druhé poloviny 19. století a zároveň nadčasový alegorický příběh plný fantazie, obrazů a metafor, ztvárněný bohatým básnickým jazykem. V zatím posledním autorčině díle s názvem Veselice jsou hrdinové vydáni na pospas šílené hře na život a na smrt.

Václav Hudeček

zahájil svoji cestu mezi českou a mezinárodní interpretační elitu v šedesátých letech minulého století. Jako patnáctiletý vystoupil roku 1967 v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra, tam ho také uslyšel David Oistrach a nabídl mu pedagogickou pomoc. Od roku 1970 až do Oistrachovy smrti v roce 1974 byl Hudeček Oistrachovým žákem, zároveň absolvoval studium na pražské Akademii múzických umění ve třídě Václava Snítila. V průběhu své kariéry vystupoval po celém světě na nejprestižnějších pódiích (Carnegie Hall, Royal Festival Hall, Suntory Hall, Osaka Festival Hall, Sydney Opera) s renomovanými světovými orchestry (Berliner Philharmoniker, Cleveland Symphony Orchestra, NHK Philharmonic Orchestra, Gewandhaus Leipzig, Moskevská státní filharmonie a další) a na světových festivalech (Ósaka, Salzburg, Istanbul, Perth, Helsinky). K odkazu Davida Oistracha a ruské houslové školy se stále hlásí. Hudečkova hra spojuje technickou suverenitu s bohatým emocionálním prožitkem, který dokáže přenést na posluchače bez rozdílu věku. Jeho nahrávky byly několikrát oceněny udělením zlaté i platinové desky. Jeho repertoár zahrnuje díla od baroka po dvacáté století, včetně skladeb soudobých českých autorů. Systematicky se stará o pomoc nastupující české interpretační generaci každoročním pořádáním letních houslových kurzů v Luhačovicích, jejichž nejlepší účastníky představuje v rámci tradičních vánočních turné, nebo na Svátcích hudby, které pořádá v kostele sv. Šimona a Judy Praze. Václav Hudeček je nositelem státního vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a uměni a ocenění Artis Bohemiae Amicis, obdržel stříbrnou medaili hlavního města Prahy a byl jmenován čestným občanem Prahy 2. V roce 2015 získal jako zatím jediný Čech v historii italské prestižní vyznamenání Řád rytíře italské hvězdy  „Cavaliere dell’Ordine della Stella d‘Italia“.